Slovem „barbarství“ je možné označit různé věci. Mluvíme o barbarském vykořisťování dělníků, barbarském útlaku koloniálních národů, o barbarském vraždění Židů nacisty atd. „Barbarstvím“ zde neoznačujeme nějaké dějinné období lidstva s určitými společenskými vztahy, ale některé aspekty jednání vládnoucí třídy. To se přitom může týkat i třídy, která je historicky progresivní. Mluvíme například o barbarském vyhánění [...]
Podíváme-li se na definice společenské třídy formulované různými marxistickými teoretiky, shledáme, že dle všech těchto definic je stalinská byrokracie třídou. Tak například Lenin píše: „Jako třídy označujeme velké skupiny lidí, které se navzájem liší svým místem v historicky určitém systému společenské výroby, svým vztahem k výrobním prostředkům (ve většině případů [ale ne vždy] vyjádřeným zákony), [...]
Žádný z marxistických teoretiků nebude pochybovat o tom, že pokud by koncentrace kapitálu dosáhla takového stupně, že by jeden kapitalista, kolektiv kapitalistů či stát koncentroval ve svých rukou veškerý národní kapitál, přičemž konkurence na světovém trhu by i nadále pokračovala, zůstane takováto ekonomika i nadále ekonomikou kapitalistickou. Zároveň by však všichni marxističtí teoretici namítli, že [...]
Následující tři videa jsou vtipným doplněním přednášky Tonyho Cliffa na téma „Co je to revoluční strana“, kterou přednesl na jednom z ročníků Marxismu v Londýně. Kombinace jasné a výstižné teorie se setřihem z nejrůznějších animovaných seirálů působí více než zábavně. Přejeme hezkou a poučnou podívanou.
12. Říj 2011 | Publikuje
Videoblog |
Dál »
V roce 1913 se 80 procent ruské populace živilo zemědělstvím a pouze 10 procent bylo zaměstnáno v průmyslu, těžbě a dopravě. Tyto údaje již samy o sobě ukazují na velkou zaostalost Ruska. Ze všech evropských zemí ukazují podobnou skladbu obyvatelstva jen Jugoslávie, Turecko, Rumunsko a Bulharsko. USA a země západní a střední Evropy měli již [...]
Ekonomika dělnického státu a kapitalistická ekonomika mají mnoho společných rysů. Dělnický stát – přechodné stádium mezi kapitalismem a komunismem – v sobě nevyhnutelně nese řadu rysů společnosti, na jejichž ruinách vyrůstá, ale současně také zárodek budoucí společnosti. Tyto protichůdné prvky sice existují v přechodném stádiu současně, ale prvky staré společnosti jsou zde podřízeny prvkům společnosti [...]
Říjnová revoluce ve skutečností nebyla jednou revolucí. Byla to vlastně fúze revolucí dvou: socialistické dělnické revoluce – produkt vyzrálého kapitalismu a rolnické revoluce – vyústění konfliktu mezi rozvíjejícím se kapitalismem a starým feudálním zřízením. Rolníci byli jako vždy ochotni vyvlastnit soukromé pozemky velkostatkářů. Zároveň však silně lpěli na vlastních malých soukromých pozemcích. Byly připraveni povstat [...]
V Komunistickém manifestu se praví: V buržoazní společnosti slouží živá práce k akumulaci, tj. k vytváření akumulované práce. V komunistické společnosti slouží akumulovaná práce ke zlepšování, obohacování a podpoře života dělníka. V buržoazní společnosti takto dominuje minulost nad přítomností, zatímco v komunistické společnosti dominuje současnost nad minulostí. V buržoazní společnosti je kapitál nezávislý a má [...]
Marx předpokládal, že se zavedením socialismu a odstraněním společenských tříd by měl stát zaniknout. Bez konfliktů mezi třídami a jinými sociálními skupinami by měl být jakýkoli stálý aparát násilí v podobě armády, policie a věznic zbytečný. Zrovna tak by měl zaniknout i právní řád, neboť „bez aparátu schopného vynutit si dodržování zákonů není právo ničím“. [...]
Vzhledem k tomu, že Komunistická Strana Sovětského Svazu je vládnoucí stranou, musí být analýza její struktury, složení a fungování také analýzou státní mašinérie. Předtím, než se pustíme do analýzy fungování strany za Stalina, je důležité se podívat, jak mohla původně zcela demokraticky fungující strana (období před nástupem byrokracie) získat současný monolitní a totalitní charakter. Bolševici [...]
