Slovem „barbarství“ je možné označit různé věci. Mluvíme o barbarském vykořisťování dělníků, barbarském útlaku koloniálních národů, o barbarském vraždění Židů nacisty atd. „Barbarstvím“ zde neoznačujeme nějaké dějinné období lidstva s určitými společenskými vztahy, ale některé aspekty jednání vládnoucí třídy. To se přitom může týkat i třídy, která je historicky progresivní. Mluvíme například o barbarském vyhánění [...]
Marx předpokládal, že se zavedením socialismu a odstraněním společenských tříd by měl stát zaniknout. Bez konfliktů mezi třídami a jinými sociálními skupinami by měl být jakýkoli stálý aparát násilí v podobě armády, policie a věznic zbytečný. Zrovna tak by měl zaniknout i právní řád, neboť „bez aparátu schopného vynutit si dodržování zákonů není právo ničím“. [...]
Vzhledem k tomu, že Komunistická Strana Sovětského Svazu je vládnoucí stranou, musí být analýza její struktury, složení a fungování také analýzou státní mašinérie. Předtím, než se pustíme do analýzy fungování strany za Stalina, je důležité se podívat, jak mohla původně zcela demokraticky fungující strana (období před nástupem byrokracie) získat současný monolitní a totalitní charakter. Bolševici [...]
Roku 1937 v předvečer všeobecných voleb Stalin prohlásil: „Až dosud svět nikdy – opravdu nikdy – neviděl tak svobodné a skutečně demokratické volby jako tyto! Něco takového historie ještě nezažila.“ Jeden nadšený americký zastánce stalinského režimu uvádí: „Sovětský občan může v tajných volbách beze strachu a bez prospěchářství hlasovat pro tu osobu a pro tu [...]
Formálně jsou nositelem svrchované moci v SSSR sověty v čele s Nejvyšším sovětem (do roku 1937 Sjezdem sovětů). Celá řada údajů však dnes svědčí o tom, že se reálná moc ve skutečnosti přesunula úplně jinam a ze sovětů se staly jen úřady na razítkování. Z počátku to bylo úplně jinak. Např. v roce 1918 zasedal [...]
Říjnová revoluce vyvlastnila velké statkáře, církev a monarchy. Venkovská buržoazie – kulaci – nejen že nebyla vyvlastněna, ale dokonce během NEPu z řad středních rolníků mnoho nových kulaků vzešlo. Kulaci, společně se soukromými obchodníky, vykořisťovali venkovskou chudinu. Soukromý kapitalismus v zemědělství pokračoval až do roku 1928. Kolektivizace tento stav radikálně změnila. Není třeba diskutovat o efektu [...]
V dělnickém státě je růst produktivity práce doprovázen zlepšováním podmínek zaměstnanců. Jak říkal Trockij v roce 1928: „Reálné mzdy se musí stát hlavním kritériem úspěchu socialistického vývoje. Kritériem socialistického vzestupu je nepřetržité zlepšování pracovních norem.“ Podívejme se, jaké byly vztahy mezi růstem produktivity práce a životní úrovní dělníků v Rusku. Následující tabulka o tom obsahuje [...]
Ozbrojené síly jsou hlavní součástí státu. Podle Leninovi definice se stát „skládá ze zvláštních orgánů tvořených ozbrojenými muži, kteří mají k dispozici vězení, …“ Výchozím bodem analýzy současného ruského státního aparátu proto musí být, a to zejména z hlediska marxismu, struktura ozbrojených sil. Jak trefně vystihl Trotsky: „Armáda je kopií společnosti, která trpí všemi jejími [...]
Zlověstně znějící a obecně nepochopený termín „diktatura proletariátu“ používal Marx a Engels k označení obsahu, ne formy. Nejedná se o druh státu, který by měl nahradit kapitalistický stát. Pojem diktatura zde vyjadřuje prostě jen třídní nadvládu. Diktaturou je v tomto smyslu aténský městský stát, Římská říše, Napoleonova vláda, britská parlamentní vláda, Bismarckovo Německo i Pařížská [...]
V kapitalismu, založeném na soukromém vlastnictví výrobních prostředků, se kapitalisté řídí tržním mechanismem, jež jim slouží jako jakýsi „finanční kompas.“ Tím jsou determinovány jak ceny výrobních prostředků, tak spotřebního zboží. Kapitalista musí vést přesné účetnictví, přičemž trestem za špatný odhad je finanční ztráta, či, v případě závažné chyby, krach. Ve státem řízeném hospodářství, kde je [...]
